Dopis z nebe


Tento "Dopis z nebe" zazněl při svědectví o nesmírné Boží lásce a pomoci jedné z vdov při setkání na Velehradě dne 11. dubna 2013. Její manžel zemřel náhle v den, kdy ona odjela na pouť na Sv. Hostýn. Tato slova sepsal její vnuk.

Moji milí,

bývalo zvykem, že o projevy při těchto příležitostech jste častokrát žádali mě. Beru tuto nelehkou roli na sebe i dnes – a rád – prostřednictvím svého vnuka Martina.

U vás začíná jaro. A tady máme jaro trvalé. Víte, že vyhledávám a prosazuji tichost, citlivost a mírnost. A tady ji nemusím vyhledávat a prosazovat. Není zde křik, nikdo o nikom nemluví zle. A to je krásné a já to mám moc rád.

Začal jsem konečně klidně spát. Nemám totiž žádné obavy o zítřek. Zítřek zde není. Je tu jen dnes. Mám hlavu čistou.

Rád čtu, rád nalézám v historii kontinuální zápas dobra o své místo. Vždyť v rámci stvoření je existence pozemského života jen tisícinou sekundy. Ze čtení mě nebolí oči, přestal jsem usínat v sedě a v novinách jsou jen samé dobré zprávy. Vůbec tu nemáme černou kroniku. A věřte, že humor mi tu nechybí. Naopak. Nepřestáváme se smát a radovat.

Teprve tady vidím, co znamená moudrost. Většina věcí je jinak, než jsem myslel. Ale Bůh je skvělý. Raduje se z každé maličkosti, kterou jsem udělal z lásky.

Nemáme zde žádné názory. Nemusíme je obhajovat. Vše je zcela evidentní a čisté.

Míval jsem problém s nastupováním do auta. Většinou jsem se bouchl do hlavy. Nic z toho mě tu nezatěžuje. Aniž bych použil auto, jsem všude.

Mařenka mi vždycky říká Ladičku. Já jí vždycky říkám Mařenko. Nikdy jinak. To trvá od počátku setkání našich duší. Úcta je palivem do motoru našeho manželství.

V dobách komunismu jsem vždycky ráno při holení poslouchal Hlas Ameriky. Dnes už se nemusím holit a o politiku se nezajímám. Politika zde neexistuje.

Rovněž mi přestaly bolesti páteře. Začal jsem hrát fotbal, který má ovšem nebývalou úroveň.

S nesobeckými úmysly jsem sázel sportky. Kdykoliv bych vsadil teď, vyhrál bych. Nemá to však žádný význam, jelikož jsem vše už dostal. Nemohu mít víc.

Pravidelně se s Mařenkou modlíme. V dobách zlých i dobrých. Teprve zde jsem pochopil význam modlitby. Teprve zde se modlím trvale a nepřetržitě.

Bylo krásné, když mě studenti vnímali jako dobrého učitele. Všechno dobré, co jsem vykonal, působil ve mně Bůh.

Jsou tu všichni lidé, které miluji, a které Bůh ze světa povolal k sobě. Nikdy jsem se nesdílel se svými rodiči a přáteli tak intenzivně, jako nyní.

Moji drazí, život na zemi má význam a smysl větší, než umíme vnímat. Je to Boží záměr. A Bůh má jen samé dobré záměry a je gentleman.

Budu se těšit z toho, když budete umět dobře žít. A budu se na vás těšit. Děkuji vám všem, především za vaše modlitby.

Váš tatínek

Marie Loučková